křemenáč březový
křemenáč březový:
Křemenáče mají všeobecně jednu velkou výhodu, a sice tu, že téměř nečerviví. I to je možná důvod, proč patří k nejoblíbenějším houbám. Křemenáč březový vyrůstá pouze pod břízami a patří k nejranějším houbám. Na prosluněných stráních se můžeme v některých letech s touto houbou setkat již počátkem května, výjimečně dokonce i koncem dubna. Vyrůstá jednotlivě i ve skupinách a daří se mu především v borůvčí.
Popis: Klobouk je 70-200 (250) mm široký, zpočátku polokulovitý a jemně plstnatý, brzy vyklenutý, ve stáří poduškovitý a olysalý, za vlhka mírně lepkavý, okrově oranžový, oranžový až rezavě hnědooranžový, na okraji zřetelně podvinutý blanitou protrhanou pokožkou. Rourky jsou 15-30 mm vysoké, u třeně stlačené, ve stěnách zprvu bělavé až bělavě krémové, později šedé, šedoolivové až šedohnědé. Póry jsou velmi drobné a okrouhlé, v mládí tmavě olivově šedé, později špinavě šedožluté. Třeň je 80-200 (230) x 20-60 mm velký, válcovitý nebo kyjovitý, na bázi obvykle rozšířený a na povrchu výrazně šedočerně až černě šupinkatý. Dužnina je bělavá, na bázi zelenomodře skvrnitá, na řezu nejprve špinavě narůžovělá, po několika minutách šedofialová až šedočerná.
Záměna je možná za jiné druhy křemenáčů, které však nemají tak výrazně tmavě šupinkatý třeň.
Využití: Křemenáč březový patří k nejchutnějším hřibovitým houbám, ze kterých se dají připravit bezkonkurenční řízky.